Chcete si sami namnožit trvalky?
Existují 2 hlavní způsoby, jak na to:
- vegetativní množení, tedy pomocí nějaké části rostliny. Odnožemi, cibulemi, hlízami, řízkování. A patří sem i dělení trsu, když rostliny buď přemisťujeme nebo zmenšujeme jejich působení v záhonu.
- generativní (pohlavní) dělení, nejčastěji semeny.
Tady vám přiblížíme jen 2 jednoduché postupy, které zvládne i úplný začátečník.
Výsev trvalek
Sbírali jste na podzim semínka trvalek?
Nebo jste třeba nějaké dostali od souseda?
Nebo úplně top – máte dostupnou komunitní semenářskou banku?
Pak neváhejte a semínka vysaďte. Ušetříte tak docela dost peněz.
Kdy začít s výsevem?
Semínka můžete začít připravovat již v zimních měsících. V pohodlí domova. Potřebujete jen teplo, vlhko a světlo.
Drobná semena přemístěte na výsevní misky a nechte ve vlhku, temnu a teple (alespoň 20 °C) předklíčit.
Po pár dnech, jakmile klíčky dosáhnou 0,5–1 cm, přepíchněte rostlinky do sadbovačů.
Větší semena můžete dát do sadbovačů rovnou.
Můžeme improvizovat i s domácími obaly, které nám zůstanou. Tady ale vždy dbejte na jejich čistotu a propustnost. Vytvořte otvory pro odtok vody, pokud tam nejsou.
K výsevu vždy používáme speciální výsevní substrát a musíme zajistit přiměřené vlhko, teplo a světlo.
Takto jednoduše si můžete předpěstovat třeba řebříček, echinaceu, rudbékii, čemeřici, kopretiny, šalvěj, tymián a vlastně většinu bylinek.
U některých semen se před klíčením doporučuje přemrznutí. Potřebují totiž projít chladem, aby vyklíčily. Podobně jako cibuloviny.
Mezi trvalky, které by měly projít procesem přemrznutí (tzv. stratifikace), patří např.:
levandule, lupina, stračka, primule, jarmanka, hořec a sasanka.
- Taková semínka necháme nejprve 10–14 dní v teplé místnosti, kde se proces klíčení nastartuje.
- Pak je přemístíme do chladu ven, kde jsou teploty okolo nuly. Nejlépe pod sníh, pokud je.
Přemrznutí ale můžeme zajistit i v ledničce. Tam semena umístěte do vlhkého písku nebo namočeného ubrousku. - V chladu musí zůstat průměrně 6 týdnů, aby došlo k odbourání látek, které brání klíčení.
- Teprve potom semínka přemístíme na výsevní misky nebo přímo do sadbovačů.
V praxi máme s přemražovaním semínek sporné zkušenosti. U levandule, lupiny a dalších zmíněných druhů často není nutné. Naopak špatným semínkům ani studená stratifikace nepomůže.
U kupovaných semínek najdete výsevní podmínky vždy na obalu. Je dobré se jich držet.
Na zahradu přesadíme semenáčky až po posledních mrazících. Musí být dobře prokořeněné a mít alespoň 2 lodyžní a 2 pravé lístky.
Pokud máte skleník, můžete dát trvalky ven i dříve.
Ještě zmiňme, že některé trvalky se rády množí semeny samy, bez vaši pomoci a moc se vás neptají o dovolení. :)
Typickými samovýsevnými trvalkami jsou orlíček, lupina, měsíček nebo verbéna. Je na vás, zda jim nové místo na zahradě schválíte, nebo je přesadíte.
Dělení trsem
Pro ty z nás, kteří vstupují na zahradu až s prvními známkami jara a trvalými teplotami nad 10 °C, nebo pokud se nechcete zabývat výsevními postupy, je nejsnadnější rozmnožování trvalek dělením, tzv. trsem.
Přesazovat trvalky můžete, jakmile půda trvale rozmrzne a rostliny jdou lehce vyrýpnout ze země. Nejdříve tedy v dubnu/květnu a pak kdykoliv během sezóny, dokud půda znovu nezamrzne.
Ne všechny trvalky jsou ale pro dělení vhodné. Dělit můžete především trávy, phloxy, podzimní astry, řebříčky a všechny trvalky tvořící větší trsy. Tam je zaručeno, že se nám podaří rostlinu rozdělit tak, aby bylo dost nadzemní i podzemní části rostliny.
Na jaře takto dělíme trvalky, které kvetou v létě nebo na podzim. Rostliny, které kvetou na jaře, množíme tímto způsobem už na podzim.
Rostlinu vyrýpneme buď celou (pokud trs není velký), nebo jeho část. Tu potom dělíme na více kusů, lehce zastřihneme kořenový systém a zkrátíme nadzemní část. Rostlinu pak zasadíme tam, kde ji chceme mít. Do stejné hloubky, jako byla předtím.
Nejméně po dobu 3 týdnu ji důkladně zaléváme. Až když rostlina zakoření, je schopna si vláhu najít sama. V suchých dnech (v létě) samozřejmě přilepšujeme zálivkou vždy.
