Péče o růže sice vyžadují určitou dávku trpělivosti a znalostí, ale ta nádherná podívaná za to určitě stojí! 😃
Pojďme se v jednoduchých krocích podívat na to, jak se o růže správně starat, aby prospívaly a dlouho kvetly.
Růže mají dlouhou životnost, výrazná květenství, mnoho druhů a barev na výběr a jsou také velmi vhodné k řezu nebo sušení. Skvěle vypadají v kombinaci s trvalkami a najdete je i v našem Záhonu s růžemi. 🌹
Druhy růží
Naprostá většina dnes pěstovaných růží jsou růže moderní vyšlechtěné po roce 1867. Ten rok byla představena první hybridní čajová růže ‘La France’ a v dějinách růži je považován za přelomový. Moderní růže kvetou během sezóny opakovaně.
Starší růže jsou označovány jako historické (např. růže damašská, galská a stolistá). Obvykle velmi silně voní. V botanických a přírodních zahradách jsou stále hodně oblíbené i botanické (plané) růže s jednoduchými květy. Třeba růže šípková nebo dužnoplodá. Původní přírodní druhy jsou nenáročné, odolné a oblíbené opylovači. Kvetou pouze jednou do roka.
Jak si vybrat mezi moderními růžemi?
Moderní růže vynikají pestrou škálou barev, tvarů i velikostí květů. Jejich velkou předností je opakované kvetení od jara až do podzimu.
Najdete mezi nimi:
- Růže s velkými květy na pevných stoncích vhodné do vázy, vysoké 60–100 cm (tzv. čajohybridy).
- Bohatě kvetoucí záhonové růže (tzv. mnohokvěté: floribundy a polyantky), které tvoří nižší, kompaktní keře.
- Drobné miniaturní a trpasličí růže vysoké jen 15–40 cm, vhodné do květináčů, na balkóny a třeba i na hrob.
- Pnoucí (climbery) a popínavé (ramblery) růže mají výhony dlouhé 3–5 m. Stonky Climberů jsou méně ohebné, vhodné na zdi a ploty, a kvetou opakovaně. Ramblery mají slabší, velmi ohebné výhony, které se dobře omotají kolem oblouků, pergol, sloupků... a vynikají bohatým, byť jednorázovým kvetením.
- Sadové (parkové) keřové růže mohutného vzrůstu (1–2 m), které umí vytvořit nenáročný živý plot.
- Velmi nenáročné půdopokryvné růže ideální pro pokrytí větších ploch, svahů či hrobů . Hustý koberec brání růstu plevele, chrání půdu před erozí a zároveň dlouho a bohatě kvete.
V naší nabídce a v trvalkovém záhonu s růžemi najdete především mnohokvěté a pnoucí růže.
Výsadba růží
Prostokořené rostliny sázíme z jara nebo na podzim. Kontejnerované můžeme sázet celou sezónu. 🪴 To platí pro všechny trvalky, včetně růží.
Před výsadbou v obou případech ponecháme jen 3–4 hlavní, nejsilnější výhonky směřující směrem ven (tedy se nekříží) a zastřihneme jejich nadzemní část na 3 očka. Ostatní stonky odstraníme.
Jamka na výsadbu musí být 2x větší než je kořenový systém rostliny. Růže mají rády humózní půdu, proto do jamky přidejte kompost nebo koňský/kravský hnůj, vždy dobře rozložený, a vše důkladně promíchejte. Můžete také jednoduše koupit substrát přímo určený pro růže, kde už jsou všechny tyto složky namíchané.
‼️ DŮLEŽITÉ ‼️
Prostokořené i kontejnerované růže sázíme tak,
aby očko (tedy místo u krčku rostliny, kde je ušlechtilá odrůda spojená s podnožím) bylo cca 5 cm pod zemí.
Po výsadbě rostlinu dobře zalijeme. 💦
Péče o růže během roku
Růže mají rády vláhu. Pokud je to možné, zaléváme ke kořenům (ne přes list), abychom minimalizovali výskyt chorob a škůdců.
Hnojíme v průběhu března, kdy začíná tvorba poupat, případně i začátkem léta pro podporu dalšího kvetení. Ideálně organickým hnojivem určeným pro růže.
Od srpna už se vyhněte hnojivům obsahujícím dusík, aby už se netvořily nové výhony. Nestačily by vyzrát a mohly by vymrznout. Na konci sezóny můžete použít jen kompost nebo speciální podzimní hnojiva bez dusíku (s vyšším obsahem draslíku a fosforu), která podpoří vyzrávání pletiv a lepší přezimování růží.
Během roku zastřiháváme odkvetlá květenství, polámané a zvadlé výhonky. Také kontrolujeme a příp. likvidujeme případné choroby a škůdce. Pokud se chcete s jistotou vyhnout větším problémům, vybírejte růže s certifikátem ADR – tyto růže jsou vyšlechtěné tak, aby byly co nejvíce odolné proti chorobám, zejména plísním. Růže v našich záhonech tento certifikát mají. :)
V předjaří provedeme lehčí či hlubší řez (podle druhu, viz níže.).
Střih růží se liší podle druhu
Pro všechny ale platí tyto zásady:
- Růže stříháme brzy na jaře, většinou v březnu, než začnou rašit.
- Nepodceňte výběr dobrých rukavic a ostrých nůžek.
- Řez musí být mírně šikmo (pod úhlem cca 45 stupňů) pár milimetrů nad očkem mířícím ven.
- Odstraňte stonky mrtvé a poškozené zimou, zkřížené a ty, které rostlinu nadměrně zahušťují.
VELKOKVĚTÉ A MNOHOKVĚTÉ RŮŽE: Řežeme na 3 až 5 oček. Hlubší řez podpoří silný růst a bohaté kvetení. Výška po řezu bývá 20–40 cm podle typu a stáří keře.
Růže z podskupiny garnetek (to jsou odrůdy max. 50 cm vysoké, které ale hodně rostou do šířky) řežeme vždy na 2 až 3 očka, tedy jen asi 10 cm nad zemí.
SADOVÉ RŮŽE: Většinou nepotřebují řez. Stačí úprava keře: prosvětlíme jej, zkrátíme konce příliš slabých nebo proschlých výhonů. Po 5–7 letech můžeme keř zmladit skoro u země.
PNOUCÍ RŮŽE: Hlavní dlouhé výhony nestříháme. Postranní výhonky, které vyrůstají z hlavních a na kterých pokvetou nové květy, zkraťte na 2–5 oček (cca 10–20 cm).
POPÍNAVÉ RŮŽE: Ty jediné stříháme až po odkvětu (tedy v létě). Staré výhony zcela odstraníme. Letošní mladé, silné výhony ponecháme a postranní větvičky zkrátíme na 2–3 očka.
PŮDOPOKRYVNÉ A MINIATURNÍ RŮŽE: Zkracujeme na stejnou výšku 10 až 15 cm. Nůžkami nebo jednoduše plotostřihem.
Přezimování růží
Růže, stejně jako ostatní rostliny, před zimou vydatně zalijeme a přihrneme okolo kořenového krčku (nahrůbkujeme). Můžeme k tomu použít kompost, substrát, okolní zeminu ve vrstvě asi 20–30 cm. Je také možné růže zasypat listovkou. Také odstraníme spadané listí a odkvetlé květy – zamezíme tak přezimování škůdců a chorob.
- Velkokvěté, mnohokvěté a mladé sadové růže volně zakryjeme smrkovými větvemi.
- Pnoucí a stromkové růže ovineme jutou nebo netkanou textilií. U popínavých napřed odstraníme nerašící výhony a svážeme ty zdravé.
- Růže v květináči přemístíme do chladné, bezmrazé místnosti (sklep, garáž).
Tuto ochranu sundáváme na jaře, až pominou mrazy, postupně, aby růže nedostaly šok. :)
